Archive for the ‘česky’ Category


Rozhovor pro Nový prostor (Březen 2014)

Nějak náhodně jsem při prohrabování našel Nový prostor a v něm svůj rozhovor a tak jej po pár letech přidávám.

………..

Může se zvířatům dít něco horšího, než co už se stalo lidem?

Kterým zvířatům a kterým lidem? A proč vůbec dělat hitparádu trápení? Jak srovnat život čivavy Paris Hilton, holky v dětském domově, kterou už potřetí někdo vrátil, telete, které se třese ve frontě na jatkách, muže, po kterém zbyl jen stín na zdi v Hirošimě, miliardářského zmrda, který si žije v luxusu na úkor jiných shrbených zad, slepice, která nezvládla výrobu a skončila v kafilérce, a to jen na základě kritéria člověk vs. nečlověk?

Většina lidí sice vnímá v restauraci jinak mladé telecí než mladé lidské, ale obávám se, že je tomu tak jen proto, že u mladého lidského cítí ten nůž blíže k sobě samým.

Jak jste se dostal k ochraně práv zvířat? Co ve vás vzbudilo soucit se zvířaty?

Musím Vás opravit. Nejsem právník, nepomáhám jiným zvířatům kvůli jejich právům a neřeším žádná práva. Ani k té pomoci nevidím povinnost. Když můžu, pomůžu. Protože je mám rád. To je vše.
Konkrétní okamžik, kdy se můj soucit probral, nevím. Prostě jsem z mnoha různých pohybů a doteků přestal u zdi nářků vnímat jen člověka. Bylo to jako být v jiném vesmíru. Jiná hmotnost, rozměr i přitažlivost. Všechny moje mapy ztratily smysl a já se učil žít bez nich. Dnes žádné nechci, ale stejně se v nich občas hledám.

(dále…)

Záchranná akce LXIV (September 2021)

V průběhu několika nocí jsme odnesli z klecí a voliér celkem 239 slepic.

Co k tomu říct, když je to pořád a pořád stejné a stejné? Když se nikam neztrácí prach, smrad, haly plné peří, křik z vykradených osamělých životů?

Po kliknutí na fotografii vstoupíte do galerie.

(dále…)

Včera, dnes a zítra

Sedím u jatek. Je ještě pod ránem, tma naříznutá světlem z areálu, prší, prší, jen se leje a jakoby byl mír. Pár lidí pracujících pro zubatou parkuje vedle mě a vystupuje z auta. Dívají se na mě. Neuhýbám. Chci jim vidět do očí.

(dále…)

Podcast s Lukášem Krásou

Povídání s Lukášem v podcastu organizace “Zvířata nejíme” o tom, co jsou to otevřené záchrany zvířat, proč netají svou identitu, jak se záchranné akce připravují a momenty, které se mu nesmazatelně vryly do paměti.


Záchranná akce LXIII & vzpomínka na zvířata zlikvidovaná kvůli vakcíně na covid

Je ticho a klid a černé nebe nad námi. Trochu prší. Jdeme lesem po cestě, kterou jsme si připravili a označili už pár dní před akcí. Raději se připravit než potom bloudit, dělat zbytečný hluk a ztrácet čas.

Po kliknutí na fotografii vstoupíte do galerie.

(dále…)

Vzhůru přes mrtvoly těch nevinných

Když jsme se bavili s jakým supportem nebo vzpomínkou spojíme další záchrannou akci, rozhodili jsme se vzpomenout na zvířata, která  někteří lidé mrzačí, trápí a zabíjí v laboratořích ve jménu boje s covidem a nadřazeného lidského dobra. Lukáš začal vyhledávat data a já jsem mu po přečtení řekl, že by z toho měl udělat i samostatný text. Nasraný a smutný mi jej poslal po pár dnech.

Vede se válka s virem plná politických a obchodních preferencí, manipulací, zájmů a podvodných akcí. Vedlejším účinkem je válka proti individuální i kolektivní přirozené imunitě,  deprese, vnucená bezmocnost, fízlování, obětování těch slabších. Na ulici i v laboratoři.
(dále…)

Záchranná akce LXII & Happy birthday Marius Marie Manson (únor 2021)

Text Petra Musilová.

Hlídám jednu z cest a poslouchám nářek zvířat. Připravuju se na to, že to tam bude hnusný. Ještě na okamžik se ohlížím zpátky k lesu. K přírodě, kterou lidé těm zvířatům v halách sebrali. A přitom to jediné, co je odděluje, jsou vlastně jenom jedny blbý dveře.

Po kliknutí na fotografii vstoupíte do galerie.

(dále…)

Anonymní zpráva o záchranách

Rád zveřejňuji zprávu, která nám anonymně přišla. (Michal Kolesár)


(dále…)

Záchranná akce LXI (prosinec 2020)

Jedním z důležitých okamžiků mého života bylo, když jsem viděl malá selata, jak si hrají na louce. Běhala, kličkovala, skákala a bylo v nich tolik radosti a bezstarostného dětství, že jsem jenom stál a usmíval se.

V té době jsem znal malé vesnické chlévy a v nich pochrochtávající prasata, zabíjačkové veselí, kdy se sešla celá rodina u slivovice a smrti. Znal jsem i velké prasečáky s pokašlávajícími prasaty, porodny prasnic a mrtvá selátka obsypaná mouchami. Také už jsem slyšel prasečí pláč a křik na jatkách.

A teď tu stojím s několika dalšími lidmi v jasné, studené noci a před námi plot a za plotem řada budov a v budovách produkce vepřového.

Jdeme dovnitř, bereme jedno, druhé, třetí sele, balíme je do ručníků a odcházíme. Aspoň pro tyhle tři máme lepší svět.

Po kliknutí na fotografii vstoupíte do galerie.

(dále…)

Záchranná akce LX (říjen 2020)

Už mě nebaví počítat akce. Tak jen napíšu, že jsme během několika nocí vzali ze smutku a trápení  celkem 217 slepic.

Na některá místa chodíme víckrát. Víme, jak holky vypadají krátce poté, kdy se ocitnou v halách. Jsou klidné, nechají se pohladit, podrbat v peří, bereme je do rukou a lidi v domovech se diví, jak jsou krásné. Pak běží čas, některé umírají, některé přežívají a ty, které přežívají, ztrácí rozum, sílu a chuť k životu. Na každý podnět reagují šílenstvím, děsí se světla, zvuku, křičí, mlátí křídly a lidi v domovech říkají, že jsou chudinky a že je to strašné, co jim lidi dělají.  Občas nám záchrana vyjde i na pár dní předtím, než holky vytrhnou lidské ruce z jejich trápení jen, aby je naložily do transportu a odvezli k pozabíjení. To už bývají letargické, odevzdané a některé nepřežijí ani v novém domově nebo třeba jen pár dní. U některých to vím, už když je beru do náruče.

Po kliknutí na fotografii vstoupíte do galerie.

(dále…)

Záchranná akce LIX & In Memory Mike Hill (červen 2020)

Ležíme na poli ve vzrostlém obilí. Čekáme na setmění. Prší. Jsme zmoklí a zablácení.  Před námi plot, za plotem několik hal, bílých a mlčenlivých. V těch halách desetitisíce ptáčat, které většina lidí vnímá jenom jako kdákající stroje na výrobu vajec.

Jakoby si ptáci neuměli zoufat, doufat ani toužit. Jakoby si neuměli užívat pohlazení a blízkost a štěstí. Jakoby jenom to lidské bylo o něčem a všechno ostatní jen k lidské potřebě a spotřebě.

Po kliknutí na fotografii vstoupíte do galerie.


(dále…)

Zpráva z domova (Anonym - květen 2020)

Další zpráva z domova. Z jedné rodiny, která je teď, jak to říct, šťastnější o dvě slepičí holky. Děkujeme všem, kdo nám pomáhají.

Zpráva z domova (Anonym)

Probírám se fotkami a články a je mi smutno i veselo. Podle toho, co čtu nebo vidím… podle toho, jestli jsou zvířátka tam, kde žijí a umírají jen proto, aby přinášela zisk a vydělávala peníze nebo jsou zachráněna a přináší užitek úplně jiný, neměřitelný, nepočitatelný.. prostě tím, že jsou, že je můžeš pozorovat, jak objevují volnost, svobodu, poznávají jak svítí a hřeje sluníčko, jak voní a chutná čerstvá tráva, šťavnaté lístky, květy pampelišek a sedmikrásek.. jak se dá prohrábnout hlína, voňavé seno… Jsou zvídavé, inteligentní, krásné, začínají být šťastné, vesele se procházejí, popoběhnou, poposkočí a vykouzlí úsměv na tvé tváři. Byla jsem se teď podívat na holky, popřát jim dobrou noc a ony mi odpověděly ze spánku spokojeným klidným zavrkáním.
(dále…)

Rozhovor pro Institut Úzkosti

Už řadu let se věnuješ otevřeným záchranám. Můžeš vysvětlit, o co se jedná?

Chodím do objektů, kde jsou legálně mrzačené a likvidované životy zvířat a ilegálně je z nich odnáším do lepších časů a bezpečnějších domovů. Slepice, kachny, prasata, králíky, jehňata, lišky. Dělám to s odkrytou identitou, protože odmítám, že bych dělal něco špatného. Místo „Otevřené záchrany” jsem teď začal používat termín „Záchranná akce”. Základní důvody jsou dva. Chci více zdůraznit záchrany a máme kombinovaný tým. Tvář ukazuji já, Lukáš Krása a Petra Musilová, ostatní jsou pod maskou.

(dále…)

Záchranná akce LVIII (květen 2020)

Nevím, co psát. Je to pořád stejný příběh a v něm pořád stejná bída.

Rozmačkané a ubité životy. Tečka.  Prach, smrad a peří. Tečka. Přijít, odejít. Tečka. Někoho vzít, někoho nechat. Tečka. Brečet a mlátit hlavou o volant. Tečka. Být šťastný za každé zvíře, které jsme ukradli z podsvětí. Tečka. Nepřestat dýchat. Tečka. Vrátit se. Tečka.

Po kliknutí na fotografii vstoupíte do galerie.

(dále…)

Záchranná akce LVII (březen 2020)

V této zprávě jsou dvě záchranné akce. V první jsme odnesli do bezpečí 7 a v druhé 17 slepic. Celkem tedy 24 ptáků, kteří teď žijí u laskavých lidí a nejsou už jen komoditou.

Vaječný průmysl je kreativní, a celkem i přizpůsobivý, pokud jde o to, dostat ze slepic maximální zisky. Inu, k čemu by jinak zvířata, rostliny, kamení, voda, vzduch, vlastně celý svět byl, že? Život, který se nepromění v prachy snad ani nestojí za žití, že? V tom je smysl všeho, kam až člověk dosáhne, že?

Po kliknutí na fotografii vstoupíte do galerie.

(dále…)

Zpráva z domova (Anonym)

Před pár dny nám přišla smutná zpráva z jednoho domova.

…………..

Jmenovala se Ellenka. Dostala jméno, protože byla nejdrobnější z hejna, měla nejsvětlejší peří a držela se stranou slepic i lidí. Ostatní jsou si natolik podobné, že jim říkáme prostě holky.

(dále…)