Záchranná akce LXV (Říjen 2021)
Jdeme podél dlouhé bílé budovy. Uvnitř jsou slyšet krůty. Noci už začínají být chladné a brzo se stmívá.
U dveří vidím mrazák. Otevírám ho a díváme se dovnitř. Je v něm několik mrtvých krůt. Hladím zmrzlé tělo.
Potom jdeme k těm živým. Dvě z nich bereme do náruče a studenou nocí je neseme pryč.
V autě držím Péťu za ruku, dívám se na Lukáše, na naše anonymní přátele, na krůty, které odpočívají vzadu, na stromy, domy a auta, které míjíme a cítím jakousi divnou unavenou vděčnost a vlastně ani nevím za co.