Archive for the ‘investigace’ Category


Porodnice (únor 2017)

preview image

(dále…)

Kožešinová farma: Madrid - Španělsko (prosinec 2010)

V prosinci 2010 jsem přednášel v Madridu. Při té příležitosti jsem se byl podívat na dvou kožešinových farmách. Jedna byla prázdná, pravděpodobně přerušila nebo ukončila svou teroristickou živnost. Na druhé jsem udělal pár fotek. Myslím, že po fotografické stránce nejsou dobré, ale dokumentární hodnota zůstává.

(dále…)

Kožešinové farmy: Křižanovice 2010 a Cerekev 2010

Odchází podzim. Čas zabíjaček, výlovů, svatohubertských mší, honů a stahování z kůže na kožešinových farmách.

(dále…)

Kožešinové farmy: Knínice 2010 a Syrovice 2010

V říjnu a listopadu 2010 jsem navštívil, společně s několika kolegyněmi a kolegy, několik kožešinových farem na území přivlastněném ČR. Prošel jsem tím hnusem v letech 2006 a 2007 a teď jsem se díval na jiná zvířata ve stejných klecích a se stejným osudem. Krmit a zabít. Tělo stažené z kůže vyhodit nebo dát někomu na zkrmení a zbytek umýt od krve a nechat do kšeftu.

(dále…)

Děravé krávy (říjen 2010)

Pro agrobyznys je důležité, aby zvířata byla perfektní stroje. A perfektní stroje potřebují perfektní palivo. Snaží se tedy pro ně najít a vyrobit takovou výživu, která by vyhovovala důvodu, proč z živých tvorů dělají živé stroje.  (dále…)

Něco ke Dni Matek (květen 2010)

Pokud nejste z děcáku nebo telátko a když se řekne maminka, nezní vám to ukradeně a vzdáleně, nebo jako já nedbáte svátků, protože vám jich netřeba, pak možná jste na Den matek běželi vzdát své mámě nějaký ten rituál.

(dále…)

Krůty - Německo (leden 2010)

Někde se o vánočním dni pojídá kapr, někde pečená šunka nebo nadívaná krůta, případně krocan.

Například v USA, kde od dvacátých let minulého století běhá z marketingu Coca Coly zrozený Santa Claus, onen fousatý a tlustý a červenolící a usměvavý pán, pomalu se rozbíhající v klus i trysk i jinde po světě. A snad s ním časem přijde i k nám na vánoční stůl do rozesmátých a slavnostních tlam i krocan či krůta.

Jednou z vánočních tradic v USA je i prezidentská milost pro jednoho z vánočních ptáků. V roce 2003 bylo na farmách v USA skoro 270 000 000 krůt, přibližně 30% se jich pobilo na Díkůvzdání, jedna dostala milost a přežila. Jak hollywoodské.

(dále…)

Brojleři: nešťastné děti II (červenec 2009)

Drůbeží koncentráky se snaží o naprosté ovládnutí reakcí ptáků na světelné podněty a vzhledem k důležitosti slunečního záření na organismus hodnotím uzavření ptáků do příšeří jako jejich trápení. V tmavých halách bez přístupu nebo s minimálním přístupem přirozeného světla se reguluje délka i intenzita umělého osvětlení. Střídání světla a tmy a změna intenzity osvětlení se projevuje jak v rámci sociálního chování, tak i v době růstu, příjmu potravy apod. V průběhu výkrmu se používá několik světelných programů, např. v prvních 4 dnech plné světlo po 24 hodin, pátý den je tma ¼ hodiny, šestý den ½ hodiny, sedmý 1 hodina, osmý 4 hodiny, od devátého do 35 je tma 8 hodin a od 35 dne do ukončení výkrmu je 23 hodin světlo a jedna hodina tmy.(6) Nejpopulárnější a nejúspěšnější typ světelného režimu, který se dnes používá, zahrnuje jedno období tmy denně, přičemž ve středná fázi výkrmu je období tmy delší a pak se postupně období světla prodlužuje až na celých nebo téměř celých 24 hodin týden nebo i déle před porážkou.(7)

(dále…)

Kuřátka v kleci II (duben 2009)

chickii-6chickii-11 (dále…)

Kuřátka v kleci (březen 2009)

Když kuřátka, kterým lidé změnili život z ptáků na nosnice, roztřídí v líhních na vhodné a na zbytečné, tak zbytečné zabijí a vhodné pošlou zvyknout si na klece.

(dále…)

Kuřata (Rakousko - březen 2008)

V březnu 2008 jsem se společně s jednou českou, jednou rakouskou aktivistkou a dvěma rakouskými aktivisty zúčastnil několika šetření na farmách v Rakousku. Jedno z míst, kde jsem fotil a natáčel byla dvoupatrová budova, kde v každém patře byly dvě haly plné kuřat a vedle byla ještě jedna budova, kde byla kuřata jen v jednom patře.

(dále…)

Mámové a táty tzv. brojlerových kuřat (prosinec 2007)

(dále…)

Matka (červen 2007)

Stáj s prasnicemi je dlouhá řada klecí, dlouhá řada zvířat s bolavými klouby a více než častými záněty dělohy. Zvířata, týraná nudou, dlouhé hodiny přežvykují naprázdno nebo třeba jen jediné sousto nebo stále monotónně okusují hrazení. Prasnice jsou vnímány jako vrhačky selat. V jednom „vrhu“ je to 10 až 16 selat; to znamená více než má prasnice funkčních struků, a za rok prasnice (je-li z pohledu svých parazitů a parazitek kvalitní reprodukční jednotkou) „vrhne“ 2 až 2,5x. Jejich život se točí v násilném umělém oplodňování a rození, pořád v jednom kruhu, dokud nejsou zcela vyčerpané. Pak je hodí na korbu náklaďáku a odvezou na jatky. Od jednoho porodu do druhého uplyne v průměru 155 až 160 dní.

(dále…)

Kožešinová farma: Příkazy (červenec 2007)

(dále…)

Kožešinova farma: Cerekev (červenec 2007)

S touhle farmou mívám trochu smůlu. V roce 2006 jsem na ní stačil pouze natořit video, praštit se do hlavy o trám (a docela silně) a pak jsem musel zmizet, aniž bych udělal fotodokumetaci, protože se tam objevil (asi) pan domácí. O rok později jsem natočil video, dal si dobrý pozor na trám a stihl udělat jen pár fotek a pak jsem zase musel zmizet.

(dále…)

Křižanovice (červen 2007)

Statistiky hovoří o růstu produkce norků, ale i lišek, nutrií, případně jiných druhů kožešinových zvířat. Podle oficiálních údajů, které zachycují pouze kožky dodané na aukce, se např. norčích kožek prodávalo více než 40 miliónů kusů. Skutečná produkce však bude bezpochyby vyšší a reálné odhady v tomto oboru počítají asi 55 miliónů kusů. Podobný trend byl zaznamenán, jak již bylo vzpomenuto, i u jiných druhů kožešinových zvířat. Doufejme, že i v našich podmínkách si chov kožešinových zvířat dobude takové postavení, které mu právem náleží a bude přinášet efekt nejen pro chovatele, ale v konečném důsledku i pro stát samotný.

Karel Mandák: Základy chovu kožešinových zvířat, Institut výchovy a vzdělání Mze ČR, 1995

Komentář: I já doufám, že si chov tzv. kožešinových zvířat, nejen v ČR, ale po celém světě, dobude takové místo, které mu právem náleží a slibuji, že za ním nezapomenu spláchnout.

(dále…)