free love, free fight
Sebevraždu považuji za jeden ze svých možných a vysoce pravděpodobných konců. Proč o tom nemluvit? Protože většina lidí kolem mě si myslí, že sebevražda je neúctou k životu, selhání, projev slabosti, rozumový nebo citový zkrat? Nesouhlasím. Ke stejnému činu mohou vést různé motivy. I k sebevraždě. Tak třeba já se necítím slabý, ani v selhání, ani ve zkratu a nejsem bez úcty k životu. A právě úcta k životu mě vede k úvahám o jeho ukončení. Proč žít, co je k nežití?
Dívám se na film. Záběry začínají na prasečí farmě pohledem na dva muže mlátící prase ležící v uličce. Ostatní prasata prostrkují rypáky mezi kovovým hrazením. Vše je točeno skrytou kamerou. Je slyšet řev prasete i dopadání hole na jeho maso a vidět záda muže. Jako když dřevorubec rube silný kmen. Střih. Prase leží venku na trávě. V první chvíli váhám jestli je ještě živé. Chlapi chodí kolem, dívají se na ně, mluví spolu. Prase zvedlo hlavu. Chrochtá. Má podříznutý krk. Otevřená rána se jeho pohybem ještě více otevřela. Prase leží, chrochtá, občas pohne nohou. Z rány vytéká krev. Znovu zvedá hlavu a dívá se na své lidi. Jeden z nich k němu přistupuje, přikládá nastřelovák a končí život. Střih.
Slunce je za obzorem, nebe hvězdnaté, vzduch páchne po hnoji a močůvce, v chlévě se narodilo telátko. Oči má černé, tak do hloubky, že nelze dna dohlédnout. Dýchá ztěžka. Chraplavě. Nebyl to lehký porod.
Kdysi jsem jedné dívce, která mi povídala, že jí jenom maso z biochovů, protože velkochovy jsou hrozné a ona s nimi nechce mít nic společného, řekl, že kdybych byl v cele smrti, byl bych rád kdyby byla polstrovaná, s kabelovou televizí a každý večer s připuštěním. Je to lepší, než kdyby mi po obličeji běhali krysy, ležet ve špíně a o hladu a dostávat přes držku od zatrpklého dozorce. Je to milionkrát lepší, ale účel a smysl je stejný.
Mluvím s lidmi různého růstu a různého vyznání. I s těmi, co jedí mrtvá zvířata a jedí je s klidnou myslí. Jako by bída a řev miliónů jejich obětí byla v jiném vesmíru než ony a oni nebo nebyla vůbec. Jako by mrtvá kráva nebo mrtvé kuře neměli nic společného s živými tvory popravenými coby nedobrovolná oběť jejich umělé potřeby.
Před lety jsem v dokumentu „Tresty smrti“ viděl muže z africké vesnice, který ukradl příbuznému televizor a peníze. Soud byl rychlý a tvrdý. Několik jiných jej drželo a jeden z nich mu nožem uřezal ruce v zápěstí a nohy v kotníku. Řezaný kvílel a řval bolestí. Právě tou bolestí jej trestali a právě pro tu bolest to dělat neměli. Nikoli pro to, že možná uměl číst, počítat a jeho mozkový potenciál je větší než potenciál laboratorní inbrední myši C3H/DiSn. Myslím, že jen málokterá lidská bytost, pokud vůbec nějaká, která by chtěla zabránit bolesti toho člověka, činila by tak poukazováním na to, že ten člověk umí číst, ale často se setkávám s lidmi, kteří a které obhajují zneužívání zvířat a s tím i spojené působení bolesti, argumentem, že to tak nesmíme brát, že ta zvířata z toho nemají rozum.
Před pár hodinami jsem se vrátil od advokátky. Podepsal jsem majetkové vyrovnání, přečetl si žádost o rozvod, zaplatil kolek a služby a rozloučil se kdysi se svou a dnes již se vzdalující se ženou. Co s chlapem, který dělá 15 – 16 hodin denně, někdy 2-3 dny v jednom tahu, bez víkendů a bez dovolených? Řekla, že už se mnou trochu nechce a trochu nemůže být, snad kdybych dával více nám a méně prasečákům a brojlerovým halám, a já ji chápu, je laskavá a dobrá a snaží se neubližovat, vždyť také dává kus života prasečákům a brojlerovým halám, jen chce mít svůj život, třeba jen trochu, i pro sebe.
V první polovině září 2007 se na internetu objevila Petice za úplný zákaz rituálního zabíjení zvířat v ČR. Jejím autorem je Filip Vávra. V prvním listopadovém dni byl umístěný odkaz na tuto petici na webu ohz (Ochránci hospodářských zvířat). Den předtím byla na ohz publikována zpráva o nové kampani ohz - STOP rituálnímu zabíjení zvířat v ČR! - , kde se o petici Filipa Vávry mluví jako o petici ohz. (Datování podřizuji současné verzi webu ohz s poznámkou, že se tam datování článků z nějakého důvodu často mění.)
Filip Vávra je vegan. Pokud nejí maso, vejce, mléko a mléčné výrobky, pokud se i vyhýbá koženým a kožešinovým výrobkům, kosmetice testované na zvířatech, prostě pokud svým životním stylem odmítá využívání a zneužívání mimolidských zvířat kvůli získání potravy, oděvu, kvůli zábavě či zvědavosti, tak je vegan.
