free love, free fight
Dne 6. Listopadu bylo zachráněno 5 životů a byl jim poskytnut nový domov na slunci a čerstvém vzduchu kde budou moci přirozeně dožít svůj život. Tato akce je věnována jako podpora Michalovi Kolesárovi.
Animal liberation activists czech
Dveřmi, které byly naproti těm, u kterých jsem stál, přiváděli právě červeného vypaseného vola. Táhli ho dva lidé. Ještě ho ani nedostali dovnitř, a tu jsem spatřil, jak mu jeden řezník napřáhl nad šíjí nůž a jak ho zarazil. Vůl, jako by mu podrazili najednou všecky čtyři nohy, svalil se na břicho, převalil se rychle na bok a tloukl nohama a celým zadkem. Hned tu byl řezník, který se vrhl býkovi na předek ze strany, kam býk nohama netloukl, uchopil ho za nohy, přitlačil mu hlavu k zemi a druhý řezník mu podřízl nožem hrdlo, z pod hlavy se řinula černočervená krev a umazaný chlapec podchytil její proud do plechové nádoby.
Bylo chladné ráno. V praseti děs a řeznickým veselo, děti zvědavé a zaujaté, dospělé panstvo na začátku slin. (dále…)
Statistiky hovoří o růstu produkce norků, ale i lišek, nutrií, případně jiných druhů kožešinových zvířat. Podle oficiálních údajů, které zachycují pouze kožky dodané na aukce, se např. norčích kožek prodávalo více než 40 miliónů kusů. Skutečná produkce však bude bezpochyby vyšší a reálné odhady v tomto oboru počítají asi 55 miliónů kusů. Podobný trend byl zaznamenán, jak již bylo vzpomenuto, i u jiných druhů kožešinových zvířat. Doufejme, že i v našich podmínkách si chov kožešinových zvířat dobude takové postavení, které mu právem náleží a bude přinášet efekt nejen pro chovatele, ale v konečném důsledku i pro stát samotný.
Karel Mandák: Základy chovu kožešinových zvířat, Institut výchovy a vzdělání Mze ČR, 1995
Komentář: I já doufám, že si chov tzv. kožešinových zvířat, nejen v ČR, ale po celém světě, dobude takové místo, které mu právem náleží a slibuji, že za ním nezapomenu spláchnout.
Pro výrobu jednoho kožichu je zabito asi 15-20 lišek nebo 60-80 norků.
Každý rok je pro zákaznice a zákazníky kožešinového průmyslu zabito více jak 50 000 000 zvířat. (Nejsou započítání králíci. Odhaduje se, že ročně se jich na světě narodí a je zabito asi 180 000 000.)
Pokud jste také vyšli do ulic s fotoaparátem nebo kamerou dokumentovat krvavou změť v níž se o vánocích proměňují ryby na ulicích nebo pokud jste se pokusili promlouvat do citu a do rozumu otupělého tím, že tradice je přece tradice a pokud je tou tradicí natřít tlamu Ježíškovi rybí krví, pak by tradice měla být chválená a držená, a pokud své fotky či videa chcete dát ostatním k lítosti či zamyšlení prostřednictvím realita.tv, máte prostor.
Telata potřebují matku. Místo toho je mámě seberou, protože management zhodnotil tuto strategii jako příznivější pro výrobu. Potřebují sát mléko z vemena, už jen protože je to ten nejlepší a nejpřirozenější prostředek proti stresu. Místo toho jim vemeno seberou, protože s cucákem je budou mít pod lepší kontrolou. Potřebují společnost jiných, aby si mohla hrát. Místo toho jsou narvaná do samoty, protože je to hygieničtější. Potřebují prostor k běhání. Místo toho dostanou jen „možnost otáčet se, odpočívat, vstávat, upravovat si srst a udržovat se v čistotě“(2), protože pravidla welfere by neměla být neekonomická více než je nutné pro udržení zvířat v užitkové kondici.
Kapr je tvor společenský. Dokonce i ve stáří je mu bližší hejno než samota. Má rád klid a žije-li obklopený uřvaným břehem mění dokonce i stravovací režim a raději se vydává za potravou až v noci, kdy lze očekávat břeh méně uřvaný. Je stejně tak opatrný jako zvědavý. Courá se u dna, hledá potravu, ale zároveň jen málokdy zanedbá příležitost prozkoumat i co se pojíst nedá. Procházíte-li se někdy kolem rybníku a těšíte se pohledem na vyskakující ryby, pak jsou to kapři. Není jisté, proč to dělají. Možná se takto čistí od bahna v kterém hledali potravu, možná jen tak blbnou. (dále…)
Jsou lidé, věřící, že krávy dávají mléko jen tak, asi jako když se otočí kohoutkem nad umyvadlem a teče voda. Pravdou je, že mléko krav je výživou pro telátko a v tom je i jeho jediná hodnota. Není to zemědělská komodita. A smysl života krav není v produkci mléka.
Na jedné hromadě hnoje aneb, co se z talíře nedozvíte. (dále…)
Ve skutečnosti žádná kožešinová zvířata neexistují, stejně jako neexistuje žádný mléčný nebo masný skot. To jen z hlouposti a pro své ospravedlnění, z perverze a přehlédnutí života, spojují ty a ti, kdo zneužívají zvíře, s tím proč je zneužívají. Aby bylo jasné, že jde o produkci, nikoli o život. Jenže zvíře a kožich, to není strom a ovoce. Když utrhnete broskev, nezabijete strom. U tzv. kožešinového zvířete nejde o kožich, ale o život.
Každý rok je pro zákaznice a zákazníky kožešinového průmyslu zabito více jak 50 000 000 zvířat. (Nejsou započítání králíci. Odhaduje se, že ročně se jich na světě narodí a je zabito asi 180 000 000.)
Po jednom koncerte v Bratislave, som k práve zakúpenej epke Lakmé dostal ako bonus Firestorm. K jeho obsahu sa nebudem vyjadrovať, aj keď by som si veľmi rád doprial nejaké tie uštipačné poznámky k tvorcovi väčšne najradikálnejšiemu z najradikálnejších - nechám si to na neskôr. Zamieram sa najmä na osobu Michala Kolesára a projekt Realita.tv a keďže nemám čas čítať všetky materiály, ktoré kedy splodil(i), budem vychádzať len z textov uverejnených vo Firestorme a tiež z predpokladu, že čitateľ/ka spomínané texty vo Firestorme čítal.
„Porod je třeba považovat za sklizeň v zootechnické praxi,“ uvedl doc. MVDr. Antonín Vinkler, CSc., na semináři v jihočeské Dříteni.
Tento článek vznikal na několikrát. Byla tu verze čistě nasraná a nekompromisní ( 
), verze umírněná s důrazem na zachování jistých morálních i slohových předpisů, verze plná cizích slov, citací a vyřčených otázek bez odpovědí. Nakonec z toho vylezlo něco, co by mi moje češtinářka obila o hlavu, co je podle mého srozumitelné všem a co mezi řádky nabízí prostor pro jakýs takýs kompromis. A nasraní tu budou zas jenom ti ostatní.
