Záchranná akce LXI (prosinec 2020)

Jedním z důležitých okamžiků mého života bylo, když jsem viděl malá selata, jak si hrají na louce. Běhala, kličkovala, skákala a bylo v nich tolik radosti a bezstarostného dětství, že jsem jenom stál a usmíval se.

V té době jsem znal malé vesnické chlévy a v nich pochrochtávající prasata, zabíjačkové veselí, kdy se sešla celá rodina u slivovice a smrti. Znal jsem i velké prasečáky s pokašlávajícími prasaty, porodny prasnic a mrtvá selátka obsypaná mouchami. Také už jsem slyšel prasečí pláč a křik na jatkách.

A teď tu stojím s několika dalšími lidmi v jasné, studené noci a před námi plot a za plotem řada budov a v budovách produkce vepřového.

Jdeme dovnitř, bereme jedno, druhé, třetí sele, balíme je do ručníků a odcházíme. Aspoň pro tyhle tři máme lepší svět.

Po kliknutí na fotografii vstoupíte do galerie.

Otevřená záchrana XLIII (červen 2018) & Podpora těm v maskách

Porodnice (únor 2017)

Něco ke Dni Matek (květen 2010)

Matka (červen 2007)

Hřbitov selat (duben 2007)

Zabíjačka (duben 2009)

Zabíjačka (listopad 2006)

This entry was posted on Středa, Prosinec 9th, 2020 at 12.53 and is filed under otevřená záchrana. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Responses are currently closed, but you can trackback from your own site.

Comments are closed.