Otevřená záchrana XLVIII (červenec 2019)
Jedeme nočním lesem do nového domova. Tři kachny si povídají vzadu a jedna ztěžka dýchá a odpočívá na klíně mé kolegyně. Zobák pokládá do plastového víčka s vodou, trochu pije a pak si položí kolegyni hlavu do dlaně a usíná.
To peklo projektované z byznysu a lhostejnosti, ten dlouhý bílý dům s plechovými vraty, který jsme s Lukášem a našimi blízkými otevřeli, má o další čtyři obyvatele méně.
Po kliknutí na fotografii vstoupíš do galerie.
Stejné místo, jiný čas