for the animals

 

Podstatou pojmu brojler je vysoce intenzivní rychlovýkrm nedospělého organismu. Brojleři jsou děti, jejichž svalovina odpovídá váze dospělých, zatímco kostra a vnitřní orgány zůstávají dětské. Brojleří průmysl je cílená výroba mrzáků.

Samotné slovo brojler (broiler) je z anglického „to broil” a znamená „na gril”. Poprvé bylo použito v ročence Ministerstva zemědělství USA v roce 1935. Pamětníci a pamětnice poválečné Československé socialistické republiky si možná vzpomenou na český ekvivalent slova brojler - pečínkové kuře.

Často se říká, že kdyby slepice nebo brojleři byli v opravdu špatném stavu, nosnice by nesnášely vejce a brojleři by nerostli. Omyl. Genetickou selekcí, manipulací s životním prostředím a výživou, včetně zkrmování léčiv, se dosáhlo toho, že slepice snáší a brojleři rostou i za nenormálních podmínek. Výsledkem jsou různé deformace, nemoci, permanentní stres a hysterie. Biologické funkce zvířat deformátoři a deformátorky vyhnali přes maximum možností zvířat na úkor jejich zdravotního stavu tak, že ptáci žijí prakticky neustále na pokraji kolapsu.

Ptáci se zdeformovanými končetinami, kožními, srdečními a dýchacími problémy, narvaní v uměle osvětlených halách s prakticky nepřestávajícím hlukem ventilace, posedlí a pronásledovaní vnucenou žravostí, kdy jsou vlastně neustále přejedení a zároveň neustále hladový. Ptáci táhnou postiženou končetinu za sebou nebo podél těla, někdy se posunují za pomoci křídel, asi jako kdyby veslovali. Křídla používají i k udržení rovnováhy v chůzi, které by v mnoha případech ani jinak nebyli schopni. Imobilní kuřata se nemusí vůbec dostat k vodě a ke krmení a umírají.

K tělesné nestabilitě přispívá abnormální velikost prsní svaloviny, k jejímuž zvětšenému růstu jsou kuřata formována, protože je to z obchodního pohledu nejzajímavější část jejich těla. V 80. letech tvořilo maso z prsou 10% váhy průměrného kuřete, dnes to je již 21%, říká John Hardiman, genetik z firmy Cobb-Vantress v arkansaském Siloam Springs. „Považuji za jisté, že dospějeme ke třiceti procentům, což je patrně trochu blíž k dnešnímu stavu krocanů a krůt,” dodává Hardiman. (1)

Vzhledem k tomu, že poruchy pohyblivosti brojlerových kuřat jsou podmíněny i geneticky, není možné jim zabránit, ale lze je omezit menší hustotou ptáčat v hale. S vyšším zástavem si ptáčata vzájemně způsobují zranění na kůži, když se snaží přes sebe přelézat a je ztížená i možnost kontroly zdravotního stavu kuřat a sběr uhynulých. Ale s tím se v praxi stejně nikdo moc nezdržuje.

Nedostatečná hygiena v halách, mokrá nebo hnijící podestýlka v kombinaci s pohybovým omezením, které nutí kuřata k dlouhému sezení, způsobuje vředy na nohou a hrudi, proleženiny apod. Drůbež může žít i sedm let, místo toho mnohdy umírají ještě dříve než je v 6ti týdnech odvezou na jatky. Co chtějí dosáhnout? Aby se rodily hromádky neopeřeného masa bez kostí? Myslím, že ano.

Koncem října na mezinárodním drůbežářském sabatu „Drůbež 2004″ v Brně (poněkud paradoxně se sešli v hotelu „Myslivna”) zazněla věta dobře dokumentující extrémizmus stoupenců a stoupenkyň „živočišné výroby”. Paul Gittins prohlásil ve vztahu k době výkrmu brojlerových kuřat, že „musí být jako sprint, nikoliv jako maratón”.(2) Zároveň vyjádřil naději, že „trh s drůbežím masem má velkou budoucnost”.(3) Ubohá ptáčata; nazvali je „zvířetem budoucnosti”.(4) Co horšího je mohlo potkat?

V současné době, v závislosti na pohlaví kuřat, je základní délka výkrmu 39-42 dnů, kdy se váha jednodenních kuřat zvedne z 32-44 g na popravčí hmotnost 1,8 až 2,2 kg (ROSS 308). V roce 1972 dosahoval slovníkem živočišné výroby „běžný masný typ” za 8 týdnů váhy 1,3 až 1,7 kg.(5). Pro plné pochopení toho, co znamená odchod na jatky ve věku osmi týdnů je dobré si uvědomit, že v normálním života běhu se začínají kuřata vzdalovat od kvočny ve věku 5ti týdnů, a to převážně na noc, zcela kvočnu opouštějí do 8 týdnů.

Hlavní ekonomickou ztrátou v obchodování s bílým masem je syndrom náhlého úhynu brojlerů, jak je definován stav, kdy kvalitně živená a zdravá kuřata náhle umírají. Kvalitně živená znamená v drůbežářském slangu překrmovaná vysokoproteinovou dietou a nadrogovaná podle uznaných standartů, zdravá znamená, že dýchají, žerou a přibývají na váze. Nemá to nic společného s kvalitní výživou nebo zdravím. Mezi faktory způsobující syndrom náhlého úmrtí patří i příliš rychlý růst a příliš husté obsazení koncentračních táborů.

Drůbeží koncentráky se snaží o naprosté ovládnutí reakcí ptáků na světelné podněty a vzhledem k důležitosti slunečního záření na organismus hodnotím uzavření ptáků do příšeří jako jejich trápení. V tmavých halách bez přístupu nebo s minimálním přístupem přirozeného světla se reguluje délka i intenzita umělého osvětlení. Střídání světla a tmy a změna intenzity osvětlení se projevuje jak v rámci sociálního chování, tak i v době růstu, příjmu potravy apod. V průběhu výkrmu se používá několik světelných programů, např. v prvních 4 dnech plné světlo po 24 hodin, pátý den je tma ¼ hodiny, šestý den ½ hodiny, sedmý 1 hodina, osmý 4 hodiny, od devátého do 35 je tma 8 hodin a od 35 dne do ukončení výkrmu je 23 hodin světlo a jedna hodina tmy.(6) Nejpopulárnější a nejúspěšnější typ světelného režimu, který se dnes používá, zahrnuje jedno období tmy denně, přičemž ve středná fázi výkrmu je období tmy delší a pak se postupně období světla prodlužuje až na celých nebo téměř celých 24 hodin týden nebo i déle před porážkou.(7) Červené záření se používá pro zklidnění zvířat např. jako prevence kanibalismu, tmavomodré zase při odsunu brojlerových kuřat na jatky. Ptáci omezeně reagují na okolní podněty, protože v méně jasném osvětlení hůře vidí.

Vymknuté kyčle, polámané kosti a krky, rozbité hlavy a srdeční selhání jsou součástí standardního sběru při odvozu na jatky. Kuřata, zvyklá na stájové prostředí, kde žila v takřka neustálém šeru, s regulovanou teplotou a prouděním vzduchu, jsou bez času na přizpůsobení transportována v neznámém prostředí, neznámém hluku a nezvyklých klimatických podmínkách. Jejich strach je tak veliký, že na něj umírají nebo upadají do tělesné strnulosti. Zraněným kuřatům samozřejmě žádná pozornost věnována není ani v době výkrmu (muselo by se jednat o větší množství), natož při převozu na popravčí linky.

Po celou dobu výkrmu se v hale neuklízí, teprve po vyskladnění přichází na řadu postřik insekticidy, údržba a kontrola zařízení, odstranění staré podestýlky, umytí haly, deratizace, desinfekce, znovu insekticidy, fumigace, navezení nové podestýlky, další fumigace, kontrola a zprovoznění zařízení a koncentrák může přivítat novou várku mrzáků.

Nakládání s uhynulými kuřaty

Pro uhynulá kuřata bude využíván stávající kafilerní box v areálu. Současný úhyn ve stávajících halách je 2,47 %. Budeme-li tedy uvažovat průměrný úhyn 2 - 3 % , pak se jedná o úhyn 1 000 až 1 500 ks kuřat pro novou halu během jednoho turnusu a úhyn 2 400 až 3 600 kusů kuřat ve stávajících třech halách, celkový úhyn bude 3 400 až 5 100 kusů kuřat pro celý areál pro jeden turnus, tj. při 7,45 turnusech ročně cca 25 330 až 37 995 kusů kuřat ročně, t.j. cca 69 až 104 uhynulých kuřat denně. Maximální možný úhyn se uvažuje 5 %.

Při uvažovaném maximálním úhynu 5 % bude za chovnou periodu vyskladněno z nové haly cca 47 500 kuřat o průměrné hrubé živé vyskladňovaní hmotnosti 2 kg (průměrná vyskladňovaní hmotnost živých kuřat je v současné době 1,73 kg). Z celého areálu o celkové kapacitě 170 000 kusů kuřat bude vyskladněno cca 161 500 kuřat za chovnou periodu.

Hustota osazení odpovídá technickým doporučením, která doporučují u výkrmu brojlerů s věkem do 5 týdnů naskladnění cca 21 kusů na m2. Podělíme-li počet kuřat 50 000 kusů vnitřní plochou haly 2 397 m2 , pak vychází 21 kusů na 1 m2 brojlerů.

Hala pro chov brojlerů Horšov, Oznámení záměru zpracované dle paragrafu 6 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a dle přílohy č.3 zákona č.100/2001 Sb. v znění zákona č.93/2004 Sb., KLATOVY, srpen 2004

 

1) Joel Achenbach: Masitá kuřata, National Geographic, duben 2005
2) Petr Hynek: Trh s drůbežím masem má velkou budoucnost, říkají drůbežáři, Agrární obzor 21,22/2004
3) Petr Hynek: Trh s drůbežím masem má velkou budoucnost, říkají drůbežáři, Agrární obzor 21,22/2004
4) Petr Hynek: Trh s drůbežím masem má velkou budoucnost, říkají drůbežáři, Agrární obzor 21,22/2004
5) Alois Derka: Zootechnika pro 2. ročník střední průmyslové školy potravinářské technologie, SNTL, 1972
6) Ing. Jarmil Výmola, CSc. a kol. : Drůbež na farmách a v drobném chovu, APROS, ISBN 80-901100-4-5 
7) http://www.xavergen.cz/download/cobb-500-technologicky-postup-pro-broilery.doc