Záchranná akce LI (říjen 2019)
Řidič zastavuje za krajem lesa. Vystupujeme, bereme si věci, řidič odjíždí a my jdeme pomalu k objektu. Držíme se ve stínu lesa, je ticho, klid a čím blíže jsme u objektu, tím větší cítíme smrad. Ten smrad znamená, že tam jsou zvířata. Smutné poznávací znamení.
Click on the photo and come to the photogallery.
Hlídky jdou na svá místa, ověřujeme spojení a jdeme s Lukášem dovnitř do areálu. Vyhýbáme se kamerám a hledáme způsob, jak se dostat do některé z hal. Trvá nám to poměrně dlouho, ale nakonec se nám to povedlo. Úzkým otvorem se protahuji ke zvířatům. Lukáš čeká venku.
Beru do náruče jednu krůtu, potom druhou, utěšuji je, že už bude lépe a předávám je Lukášovi.
Na cestě do nového bezpečného domova máme čas prohlédnout si je blíže. Už když jsem jednu z nich bral, zdálo se mi, že má divnou hlavu, ale neměli jsme čas si je prohlížet. Teď vidíme, že má hlavu až děsivě zdeformovanou. Vypadá jako z hororu. Jak mohla s takovým postižením přežít? Nevím, ale přežila.
Když jsem ji za pár dní viděl v novém domově u jejich lidí, jak je vděčná za dotek, pohlazení a pročechrání peří, jak si užívá slunce a trávu stejně jako druhá zachráněná krůta, uvědomil jsem si, že i když nevím, jak to všechno zvládne, teď je jí dobře.
Díky všem, kdo poskytli domovy a všem, kdo nám pomáhají.
