for the animals

Vlastně ani nevím. Je život o něčem nebo je o ničem? Proč, když si čím dál více myslím, že je o ničem, žiji jako by byl o něčem?

Mám vidět ve všem jen to dobré, jak se mi radí, jako by zlé snad ani nebylo nebo bylo něco nepříliš podstatného? Mám zlé přebíjet dobrým jako by život byl karetní hra a doufat v trumfy? Čím mám přebít osmiletou holku, které v Somálsku, protože tak to chce tradice a hloupost, uřízli klitoris, vnější i vnitřní stydké pysky a potom ji dole sešili a nechali jen malý otvor na močení? Čím koně na jatkách a ulice plné kapří krve o vánocích? Čím samotu ženy, která má špatnou práci, s prachama je věčně ve skluzu, má dvě děti a je na všechno sama? A proč bych měl?
Michal Kolesár: Hodnota života II

Klečel jsem na vlhké a špinavé podestýlce, ruku položenou na mrtvém ptáčeti a slábl jsem každou vteřinou.

Těch zvířat, která jsem potkal. Hladil jim peří, srst i kůži. Mrtvým i živým. Tolik jich ve mě zůstalo jako přízraky a já se snažím být těm přízrakům útěchou.

Viděl jsem norky, fretky, pesce zabíjené, aby si kurva mohla připadat luxusně a sexy, telata osamělá v boxu, urvaná od mámy a jejího mléka, protože mléko patří do kšeftu a telata do jatečné výtěžnosti, prasata sedící a kašlající v hovnech vlastních i cizích, záměrně zdeformovaná ptáčata, co se jim říká brojlerová kuřata, a propagují se jako chutné a zdravé maso a viděl jsem slepice - ukdákané a pološílené vaječné mašinky odřené z peří, a pochopil, že všechna vejce jsou natvrdo.
Michal Kolesár: Protože zvířatům je jedno, jestli jsi v masce nebo bez masky

Někdy mám chuť mlátit hlavou do zdi, až bude hlava rozbitá a zeď krvavá a pak se jen sklouznout dolů a zůstat ležet.

Ano, jsem si vědomý toho, že dokážu vytáhnout nějaké zvíře z toho bolavého místa a udělat pro ně zázrak. Kde bylo umělé světlo, tam hřeje slunce. Kde byly větráky, tam si vítr pohrává s peřím. Kde se čekalo na účast v jatečních závodech, tam se běhá v trávě. Zázraky se dějí. Voilà.

Těm, kdo namítají, že záchrana 11 nebo 300 nebo jen jediné slepice je jen symbolická, odpovídám otázkou: Když se bude ve vodě topit 300 lidí a vy vytáhnete jen jediného nebo jedinou, bude to jen symbolické?
Michal Kolesár: Protože zvířatům je jedno, jestli jsi v masce nebo bez masky

Mám prý být pozitivní a podupávat v taktu, říkají ti, kteří třesou kasičkou a sjíždějí se v mediálním smradu, jako že takhle vypadá progres. Mluví a já vidím, jak se proměňují v mluvící kalkulačky a jen sčítají, odečítají a gestikulují v procentech a v zájmu dobré věci.

Nejraději bych jim narval držku k mrtvému seleti a roztrhal jim oči.

Obávám se, že Seneca přecenil moc člověka, když řekl, že život má takový smysl, jaký mu dám. Obávám se, že entelechie nemá entelechii.