Dceři
Jen si se narodila, dcero moje, a už se ptali, jestli jsem šťastný.
Říkal jsem, že nevím, protože nevím, do jakého světa si přišla a jakým budeš člověkem. Budeš mi blízkou i po citu a po rozumu nebo jen po krvi?
Až tě vezmu do zoufalství, smradu a nudy a ukážu ti, že tohle je život, který lidé mrzačí miliónům jiných zvířat, budeš mít vnitřnosti bolavé až na kost jako tvůj táta? Nebo si budeme cizí?
A co tvůj svět? Bude ještě více fízlů a účetních knih? Budeš mezi nimi poctivá? Budeš se rvát? Až projdeš kolem jatek, zabolí?