Otevřená záchrana IX (listopad 2007)

Tato akce měla být původně pouze rešerší, ale stala se záchranou jedné slepice.

Drůbežárna byla zřejmě čerstvě po naskladnění. Poohýbaná dvířka klecí, mnoho slepic v uličkách, ale i venku z haly. Jedna dokonce odpočívala ve sprše.

Pak jsme v koutě našly jednu slepici. Nejdříve jsem myslel, že je mrtvá. Široce roztažené nohy, hlava položená na zemi mezi nimi, zavřené oči. Šel jsem blíž, pohladil to mrtvé tělo a ona zvedla hlavu.

Můj přítel, který se mi stal bratrem, se mě zeptal, jestli ji můžeme vzít sebou. Přikývl jsem, on ji vzal do náruče a šel.

V autě, když jsem ji měl na klíně a vezly a vezli jsme ji do lepšího světa ze zasraného koncentráku, se začala vzpamatovávat. Dívala se kolem sebe, pak mi dala hlavu do podpaží a na chvíli usnula.

Ta divná křeč, které ji zkřivila nohy po pár hodinách povolila. Byla asi jen paralyzovaná jako následek nějakého šoku. Ztuhlá strachem.
——————————————————-

Zvířata jsou vždy umístěna u lidí, které osobně zná a důvěřuje jim někdo ze zachraňujících nebo u lidí, které osobně zná a důvěřuje jim někdo z lidí, které osobně zná a důvěřuje jim někdo ze zachraňujících.

Kritérium pro umístění je jednoduché. V místě umístění musí být v lepších podmínkách než v místech, odkud jsou odnesena, a zůstávají na dožití, které nesmí být úmyslně způsobeno člověkem.

This entry was posted on Čtvrtek, Prosinec 11th, 2008 at 23.31 and is filed under otevřená záchrana. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Responses are currently closed, but you can trackback from your own site.

Comments are closed.