O mrtvém jelenu, hloupé tradici a jejím posvěcení (Plumlov – říjen 2008)
Každým rokem v období od konce září do konce listopadu jsou v kostelech jako obětiny mrtví jeleni, zajíci, bažanti i jiná zvěř a nad nimi v posvátné úctě stojí lidé, jejichž zábavou i posláním je pronásledování a zabíjení zvěře (a k tomu účelu i starostlivost o ně). Tomuto pronásledování a zabíjení žehná kněz, čte se z bible, pokleká se, modlí, troubí na lesní rohy a cítí se slavnostně. Je mše svatého Huberta.
Hubert byl nejstarším synem vévody Akvitánského. Narodil se mezi lety 656 - 658 n.l. v Toulouse a zemřel roku 728 n.l. Jako patrona lovu jej uvedl Řehoř III. v letech 731 - 741 jako protiváhu Dianě, bohyni lovu.
Hubert ve svém mládí vyrůstal na dvoře franckého krále a s velkou vášní pronásledoval a zabíjel zvěř. Podle legendy se jednou při lovu setkal s jelenem, který měl mezi parohy zlatý kříž. Vyprávění, která jsem našel, se v popisu setkání různí, ale řekl bych, že Hubert měl rád lysohlávky.
Zastavili se, a v tom jelen opět z křoví vystoupil a klidně stanul před nimi, mezi parohy zářivý kříž, který svým jasem předčil i silný svit letního slunce. Psi s vytím utekli, koně zděšením frkali a vzpínali se. Vévoda seskočil z koně, klesl na kolena a překvapeně hleděl, jak na něj postava na kříži v jelením paroží promlouvá přívětivým hlasem. Vytýkala mu jeho nezřízený život a bezohlednou loveckou vášeň, která veškerý lid uvrhla do obrovské bídy, a nabádala ho k nápravě.
http://www.silvarium.cz/content/view/14275/
Na Velký pátek, když se všichni lidé shromažďovali v kostele, Hubert vyrazil na lov. Podle křesťanské legendy, uprostřed lesů spatřil majestátního jelena, který na něj mírně shlížel, mezi parohy zářící krucifix. V tu chvíli uslyšel hlas, který k němu promlouval: “Huberte, pokud se neobrátíš k Bohu a nezasvětíš svůj život víře, půjdeš brzy do pekla!” Hubert se po tomto zážitku obrátil na víru, byl přijat Svatým Lambertem, který se stal zároveň jeho duchovním učitelem. Vzdal se všech světských radovánek a vzdal se také práva prvorozenectví ve prospěch mladšího bratra Euda Velkého. Své veškeré bohatství rozdal chudým, započal studium kněžství a brzy se stal předním duchovním v Lambertově diecézi a později také biskupem.
http://www.sainthubert.cz/sh3/sh.php?go=sekce&id_sekce=5
Svatý Hubert bývá obrazován obyčejně jako myslivec klečící před jelenem s parohama, mezi nimiž jest zářící kříž. Podnět k tomu dala myslivecká pověsť, že prý Hubert, pokud ještě žil po světsku, vyjel si kdysi do lesa na lov, jemuž byl vášnivě oddán, a spatřil pojednou statného jelena s lesknoucím se křížem mezi parohama, což prý ho tak dojalo, že klesl na kolena a zvolal: “Jáť, o pane, jsem příčinou utrpení tvého!” Tento zjev uvedl ho dle pověsti na cestu pokání.
http://www.radsvatehohuberta.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=89&lang=en
V 10tém století byl velmi oblíbený v Ardennách, kde byl oslavován 3. listopadu po ukončení podzimních honů. Časem oblíbili si na uctívání jeho obětovati prvotinky i desátky zvěře do roka ulovené.(1) V Čechách začal být Hubert uctíván ve větší míře na konci 17tého století, kdy 3. listopadu 1695 v Lysé nad Labem založil František Antonín hrabě Sporck Řád svatého Huberta.(2)
1) Svatohubertská legenda
(http://www.radsvatehohuberta.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=89&lang=en)
2) http://www.radsvatehohuberta.cz