for the animals

Přestože jsou doklady o umělých líhních již ve staré Číně i Egyptu, jejich širší rozmach začal až se zavedením elektřiny.

„Používáním líhní stává se člověk nezávislým na přírodě (na období „sedění”, které se u samice dostavuje jen na jaře) a může produkovat mláďata (na maso) vždy, když má vejce a když toho trh dovoluje nebo vyžaduje; u kura je to celý rok. Ale i jinak znamená používání líhní pokrok, neboť vede k úspoře: líheň vylíhne a umělá kvočna odchová více kuřat, krůťat nebo kachňat a laciněji, než slepice, krůta nebo kachna; důležité je zejména u slepic, neboť v době sedění a odchovu kuřat slepice nesnáší. Provoz velkodrůbežáren by byl bez umělých líhní nemožný.

J. Kříženecký: Užitek hospodářských zvířat., Státní nakladatelství v Praze 1928

Umělé líhnutí umožňuje líhnout jakýkoli počet mláďat, a to v kterékoli roční době, což je důležité zejména pro intenzivní velkochovy. Zbavuje závislosti na kvočnách, snižuje stavy základních hejn, zvyšuje produktivitu práce a umožňuje zavádět skutečně velkovýrobní způsoby chovu a výkrmu.

Zootechnický slovník, Státní zemědělské nakladatelství, 1963

 

Z výše uvedených citátů je myslím dostatečně jasné, že pro byznys ani nepřichází v úvahu jiné než umělé líhnutí drůbeže ve velkokapacitních líhních.

Vylíhlá kuřata jsou z poloviny kohoutci a z poloviny slepičky. Z větších vajec se obvykle líhnou kohoutci, z menších slepičky. Pro užitkové držení tzv. nosných typů jsou kohoutci zbyteční a stávají se odpadem, proto je snahou vytřídit je již krátce po narození. V případě tzv. masných typů (nemluví už terminologie agrobyznusu sama o své blbosti?) se sexování, rozlišení jednodenních kuřat podle pohlaví, neprovádí.

Sexováním se šetří krmivo, odchovné plochy i práce zaměstnanců a zaměstnankyň drůbežářských podniků. Navíc slepičky odchované od prvního dne bez kohoutků se lépe vyvíjejí, protože jim odpadá silný soupeř v boji o krmivo, jsou tedy zdravější a snižují se ztráty při odchovu.

Vedle kohoutků se vyřazují i slepičky s příznaky opožděného růstu a defekty ve stavbě těla nebo kostry. Jejich osud je stejný jako osud kohoutků. Jdou do plynu nebo jsou rozsekány či roztlučeny zaživa ve speciálním zařízení. (Za odpad jsou považována i mláďata, která se nevylíhnou do 24h po uplynutí inkubační doby.)

Směrnice 93/119/EC v příloze G, s nadpisem “Utrácení nadbytečných kuřat a embryí v líhních a kuřat a embryí, která je třeba eliminovat” uvádí:

I. Schválené postupy utrácení kuřat

1. Použití mechanického zařízení, které přivodí rychlou smrt;
2. Vystavení CO²;
3. Nicméně kompetentní autorita může povolit i jiné vědecky uznávané postupy utrácení za předpokladu, že respektují všeobecná ustanovení.

II. Specifické požadavky

1. Použití mechanického zařízení, které přivodí rychlou smrt
a) Zvířata musí být utrácena mechanickým zařízením s rychle rotujícími břity nebo paličkami z gumové pěny.
b) Kapacita přístroje musí být postačující k tomu, aby všechna zvířata byla ihned usmrcena, a to i v případě, když jsou ošetřovány velké počty zvířat.

2. Vystavení kysličníku uhličitému
a) Zvířata musí být umístěna do atmosféry obsahují co možná nejsilnější koncentraci kysličníku uhličitého vyvíjenou ze 100% zdroje kysličníku uhličitého.
b) Zvířata musí zůstat ve shora definofané atmosféře až do doby, kdy jsou mrtvá.

III: Schválený postup pro utrácení embryí

1. Pro okamžité usmrcení živých embryí musí být všechny odpady z líhní ošetřeny mechanickým zařízením uvedeným v oddílu II bod 1.
2. Nicméně kompetentní autorita může schválit použití jiných vědecky uznávaných postupů utrácení zvířat za předpokladu, že respektují všeobecná ustanovení článku 3.

 

Ovšem i uhynulé zárodky a nemocná mláďata ještě slouží prosperitě. Prohlíží se a pitvají ve snaze najít příčinu toho, že byl vyrobený zmetek, protože „na výsledcích líhnutí a kvalitě jednodenních mláďat záleží hospodářský výsledek ve výrobě drůbežího masa a vajec”.(1)

Zalepená víčka a pod nimi sýrovitá hmota a špatná pigmentace naordinují příští generaci více vitamínu A, dovnitř zkřivené prsty vitamín B, ztěžka dýchající nažloutlá mláďata znamenají příliš velké plynování formalínem po vylíhnutí a ulepená mláďata, krev ve skořápce, otevřené velké pupky a otoky zase nevhodný teplotní režim.

Zbylá kuřata jsou uložená do transportních umělohmotných přepravek nebo kartonových krabic a expedovány do špatných zítřků.

 

1) Doc. Ing. Lubomír Kříž, CSc: Přirozené a umělé líhnutí drůbeže, Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR v Praze, 1995