Jak kuřata přicházejí do světa

Přestože jsou doklady o umělých líhních již ve staré Číně i Egyptu, jejich širší rozmach začal až se zavedením elektřiny.

„Používáním líhní stává se člověk nezávislým na přírodě (na období „sedění”, které se u samice dostavuje jen na jaře) a může produkovat mláďata (na maso) vždy, když má vejce a když toho trh dovoluje nebo vyžaduje; u kura je to celý rok. Ale i jinak znamená používání líhní pokrok, neboť vede k úspoře: líheň vylíhne a umělá kvočna odchová více kuřat, krůťat nebo kachňat a laciněji, než slepice, krůta nebo kachna; důležité je zejména u slepic, neboť v době sedění a odchovu kuřat slepice nesnáší. Provoz velkodrůbežáren by byl bez umělých líhní nemožný.

J. Kříženecký: Užitek hospodářských zvířat., Státní nakladatelství v Praze 1928

Umělé líhnutí umožňuje líhnout jakýkoli počet mláďat, a to v kterékoli roční době, což je důležité zejména pro intenzivní velkochovy. Zbavuje závislosti na kvočnách, snižuje stavy základních hejn, zvyšuje produktivitu práce a umožňuje zavádět skutečně velkovýrobní způsoby chovu a výkrmu.

Zootechnický slovník, Státní zemědělské nakladatelství, 1963

 

Z výše uvedených citátů je myslím dostatečně jasné, že pro byznys ani nepřichází v úvahu jiné než umělé líhnutí drůbeže ve velkokapacitních líhních.

Vylíhlá kuřata jsou z poloviny kohoutci a z poloviny slepičky. Z větších vajec se obvykle líhnou kohoutci, z menších slepičky. Pro užitkové držení tzv. nosných typů jsou kohoutci zbyteční a stávají se odpadem, proto je snahou vytřídit je již krátce po narození. V případě tzv. masných typů (nemluví už terminologie agrobyznusu sama o své blbosti?) se sexování, rozlišení jednodenních kuřat podle pohlaví, neprovádí.

Sexováním se šetří krmivo, odchovné plochy i práce zaměstnanců a zaměstnankyň drůbežářských podniků. Navíc slepičky odchované od prvního dne bez kohoutků se lépe vyvíjejí, protože jim odpadá silný soupeř v boji o krmivo, jsou tedy zdravější a snižují se ztráty při odchovu.

Vedle kohoutků se vyřazují i slepičky s příznaky opožděného růstu a defekty ve stavbě těla nebo kostry. Jejich osud je stejný jako osud kohoutků. Jdou do plynu nebo jsou rozsekány či roztlučeny zaživa ve speciálním zařízení. (Za odpad jsou považována i mláďata, která se nevylíhnou do 24h po uplynutí inkubační doby.)

Směrnice 93/119/EC v příloze G, s nadpisem “Utrácení nadbytečných kuřat a embryí v líhních a kuřat a embryí, která je třeba eliminovat” uvádí:

I. Schválené postupy utrácení kuřat

1. Použití mechanického zařízení, které přivodí rychlou smrt;
2. Vystavení CO²;
3. Nicméně kompetentní autorita může povolit i jiné vědecky uznávané postupy utrácení za předpokladu, že respektují všeobecná ustanovení.

II. Specifické požadavky

1. Použití mechanického zařízení, které přivodí rychlou smrt
a) Zvířata musí být utrácena mechanickým zařízením s rychle rotujícími břity nebo paličkami z gumové pěny.
b) Kapacita přístroje musí být postačující k tomu, aby všechna zvířata byla ihned usmrcena, a to i v případě, když jsou ošetřovány velké počty zvířat.

2. Vystavení kysličníku uhličitému
a) Zvířata musí být umístěna do atmosféry obsahují co možná nejsilnější koncentraci kysličníku uhličitého vyvíjenou ze 100% zdroje kysličníku uhličitého.
b) Zvířata musí zůstat ve shora definofané atmosféře až do doby, kdy jsou mrtvá.

III: Schválený postup pro utrácení embryí

1. Pro okamžité usmrcení živých embryí musí být všechny odpady z líhní ošetřeny mechanickým zařízením uvedeným v oddílu II bod 1.
2. Nicméně kompetentní autorita může schválit použití jiných vědecky uznávaných postupů utrácení zvířat za předpokladu, že respektují všeobecná ustanovení článku 3.

 

Ovšem i uhynulé zárodky a nemocná mláďata ještě slouží prosperitě. Prohlíží se a pitvají ve snaze najít příčinu toho, že byl vyrobený zmetek, protože „na výsledcích líhnutí a kvalitě jednodenních mláďat záleží hospodářský výsledek ve výrobě drůbežího masa a vajec”.(1)

Zalepená víčka a pod nimi sýrovitá hmota a špatná pigmentace naordinují příští generaci více vitamínu A, dovnitř zkřivené prsty vitamín B, ztěžka dýchající nažloutlá mláďata znamenají příliš velké plynování formalínem po vylíhnutí a ulepená mláďata, krev ve skořápce, otevřené velké pupky a otoky zase nevhodný teplotní režim.

Zbylá kuřata jsou uložená do transportních umělohmotných přepravek nebo kartonových krabic a expedovány do špatných zítřků.

 

1) Doc. Ing. Lubomír Kříž, CSc: Přirozené a umělé líhnutí drůbeže, Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR v Praze, 1995 

 

 

 

This entry was posted on Pondělí, Leden 26th, 2009 at 6.39 and is filed under ze života zvířat. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Responses are currently closed, but you can trackback from your own site.

Comments are closed.