Ptáte se proč?

Mluvím s lidmi různého růstu a různého vyznání. I s těmi, co jedí mrtvá zvířata a jedí je s klidnou myslí. Jako by bída a řev miliónů jejich obětí byla v jiném vesmíru než  ony a oni nebo nebyla vůbec. Jako by mrtvá kráva nebo mrtvé kuře neměli nic společného s živými tvory popravenými coby nedobrovolná oběť jejich umělé potřeby.

Ještě jsou schopny a schopni  vyprávět příběhy o své lásce k zvířatům, a to, prosím, beze studu a uzardění.

Tak tedy k vám, kdo jíte maso a mléčné výrobky, pijete mléko, kupujete si lístky do cirkusu, nosíte kožichy a kůži, kupujete kosmetiku se značkou vyžraného králičího oka, rvete se farmaceutiky místo změny životního stylu, tak tedy k vám, když ptáte se, proč mají krávy utahaná vemena, proč kohoutky rozemílají zaživa, proč horkem a stresem řvou koně v transportech strachu a zlámaných kostí, proč lišky a norky a kočky stahují z kůže, proč v laboratořích psi se chvějí bolestí, proč uřvaný a němý hrůzou svírám pěsti, tak tedy k vám, které a kteří se ptáte proč miliardy živých trpí, odpovídám:

Pro vaše zkurvená srdce a žaludky.

This entry was posted on Pondělí, Leden 19th, 2009 at 1.31 and is filed under empatie, eseje. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. Responses are currently closed, but you can trackback from your own site.

Comments are closed.